Diagnostický nástroj pro prasklou zubní sklovinnu
Prasklá zubní sklovina se často přehlíží. Mnoho lidí si myslí, že když nebolestí, je vše v pořádku. Ale malá prasklina může být začátek většího problému - až do ztráty zubu. Pokud máte citlivost na studené nebo horké potraviny, bolest při žvýkání nebo cítíte, že něco v zubech není v pořádku, nejde jen o náhodný nepříjem. Může to být prasklina ve sklovine.
Co je vlastně prasklá zubní sklovina?
Sklovina je nejtvrdší tkáň v lidském těle. Její úloha je chránit zub před bakteriemi, teplotními výkyvy a mechanickým tlakem. Když se ale v ní objeví prasklina, i když je jen několik mikrometrů široká, začne se měnit celý systém. Prasklina může být povrchová - jen na sklovině - nebo se může prohlubovat až k zubnímu nervu. To je ten moment, kdy se z malého problému stane bolestivá nouze.
Nejčastější příčiny? Zuby, které jste dříve léčili (zejména s plomby nebo korunkami), zuby s velkými plombami, které ztrácí podporu, nebo zuby, které trpí bruxismem (zubním škrábáním). Někdy stačí jen jedna tvrdá potravina - ořech, kost, led - a zub se praskne. A často to přijde bez varování.
Jak poznat, že máte prasklinu?
Nejčastější příznaky nejsou tak jednoduché, jak byste si mysleli. Není to jen bolest. Zkuste si odpovědět na tyto otázky:
- Chcete-li něco zkusit, cítíte ostrou bolest, ale po chvíli zmizí?
- Bolest se objevuje jen při žvýkání, ne při čištění zubů?
- Máte citlivost na studené nebo horké nápoje, ale jen na jednom zubu?
- Cítíte, že něco v zubu „přišlo“ nebo „sedí špatně“?
Tyto příznaky jsou často přechodné. To je právě ten trik - prasklina se neobjeví na rentgenu hned. A proto ji mnoho lékařů přehlíží. Pokud se bolest opakuje, neignorujte to. To není jen „citlivý zub“. To je varování.
Proč rentgen nestačí?
Standardní panoramatický nebo periapikální rentgen ukazuje jen 2D obraz. Prasklina ve sklovině je často jen tenká čára - někdy širší než lidský vlas. Na rentgenu se může ztratit, nebo být překryta plombou nebo zubním kamenem.
Nejlepší metoda pro detekci je zubní mikroskop. Ten umožňuje zvětšit zub 10-20krát. Lékař tak vidí prasklinu jako jemnou čáru, která se šíří od povrchu dolů. Když je prasklina jen na povrchu, může být vyřešena jednoduše - odstraněním poškozené části a vložením kompozitní plomby. Když už se táhne hlouběji, potřebujete korunku. A když už dosáhla nervu, je čas na kořenovou léčbu.
Bez mikroskopu se prasklina často přehlíží. V Brně už více než 60 % zubních klinik má mikroskop. Pokud váš lékař nemá, dejte si to říct. Nechte si to projít - to je jediná spolehlivá cesta k přesné diagnóze.
Co dělat, když si myslíte, že máte prasklinu?
Nečekejte, až to bude bolět víc. Nejde o to, jestli je to „jen“ prasklina. Jde o to, jestli se prasklina rozšíří. Každý den, kdy se zub žvýká, se prasklina prohlubuje. Bakterie se dostávají dovnitř. Výsledek? Infekce, zánět nervu, absces, ztráta zubu.
Tady je, co dělat:
- Užívejte jen měkké potraviny - vyhýbejte se tvrdým, lepkavým nebo ledu.
- Nežvýkejte na té straně, kde cítíte bolest.
- Používejte zubní pasta pro citlivé zuby - obsahuje struktury, které zatíží mikropraskliny a snižují citlivost.
- Navštivte zubního lékaře do týdne - pokud máte příznaky více než 3 dny, nečekejte.
Neexistuje domácí lék na prasklou sklovinu. Pouze odborník s vhodným vybavením může říct, co se skrývá pod povrchem.
Co lékař dělá při diagnóze?
Nejprve se zeptá na příznaky - kdy to začalo, jak často to bolí, co to vyvolá. Poté provede vizuální prohlídku. Pak použije zubní světlo s modrým filtrem - praskliny se pod ním často zvýrazní. Následuje zubní sondování - jemným nástrojem prohledá povrch, aby našel místo, kde se „zasekne“.
Pak přijde klíčový krok: test žvýkání. Lékař vám dá kousek plastu nebo gumy, kterým musíte pevně stisknout zub. Pokud při stisku cítíte ostrou bolest, je to skoro jistě prasklina. A nakonec - mikroskop. Tam se to ukáže jako jasná čára, která se šíří do hloubky.
Bez mikroskopu je šance na správnou diagnózu pod 30 %. S mikroskopem to je přes 90 %.
Co se stane, když to necháte být?
Prasklina se nezahojí. Neexistuje žádný přírodní mechanismus, který by ji „svaril“. Pokud ji necháte, postupně se prohlubuje. Nejprve se dostane do dentinu - vrstvy pod sklovinou. Tam je zub citlivější, bolest se zhoršuje. Pak se dostane k nervu. A tam se začne měnit celý zub.
Co se stane potom?
- Zub se začne ztmavovat - to je známka, že nerv zemřel.
- Obličej se může zatížit - to je znamení infekce.
- Vznikne absces - hnis pod zubem, který může způsobit i horečku.
- Zub se zlomí - až do úplné ztráty.
Na tomto stupni už nejde jen o zub. Může se rozšířit infekce do kosti, do nosních dutin, dokonce do krve. To je vážný rizikový stav.
Co můžete udělat, abyste prasklinám předcházeli?
Nejlepší léčba je prevence. Tady je co funguje:
- Odstraňte bruxismus - pokud škrábate zuby v noci, nosíte noční ochrannou štětici. To je nejúčinnější ochrana.
- Nežvýkejte led, ořechy nebo kosti - i když to vypadá bezpečně, to je jedna z nejčastějších příčin prasklin.
- Pravidelně navštěvujte zubního lékaře - každých 6 měsíců. Při prohlídce může lékař včas vidět začínající prasklinu.
- Přemýšlejte o korunkách - pokud máte zub s velkou plombou, zvažte, jestli by nebylo lepší ho obalit korunkou. To je jako ochranný kryt - zabrání prasknutí.
Nejde o to, že byste měli být strašliví. Ale o to, abyste byli opatrní. Zuby nejsou výměnné díly. Když jednu ztratíte, zbytek se může posunout, změnit úsměv, ovlivnit kousání, dokonce i hovor.
Je prasklina zubní skloviny závažná?
Ano. Ale ne proto, že je hned nebezpečná. Ale proto, že se rozvíjí tiše. Bez bolesti. Bez varování. Bez rentgenového signálu. A když se najednou projeví, je už pozdě.
Prasklina není výjimka. Je to běžný problém - a čím dřív ji najdete, tím jednodušší je léčba. Malá plomba. Když se zpozdíte, potřebujete korunku. A když se zpozdíte ještě víc, potřebujete zub odstranit a nahradit implantací. To je nákladné. To je bolestivé. A to je zbytečné.
Nečekejte na bolest. Pokud cítíte něco neobvyklého - jen jednou, ale opakující se - dejte si to prohlédnout. To je jediná věc, která opravdu má smysl.
Může prasklá zubní sklovina zaniknout sama?
Ne. Sklovina nemá žádné buňky, které by se mohly regenerovat. Prasklina se nezahojí. Pokud ji necháte, bude se jen prohlubovat. Neexistuje domácí lék, který by ji „svaril“. Pouze odborná léčba může zastavit její šíření.
Je prasklina vidět na rentgenu?
Obvykle ne. Standardní rentgen je 2D a prasklina je často příliš tenká, aby se zobrazila. Může být překryta plombou, kamenem nebo jen ztracena v šumu. Proto je potřeba mikroskop - ten ukazuje prasklinu přímo na povrchu zubu.
Jaká je cena léčby prasklé skloviny?
Cena závisí na stupni poškození. Pokud je prasklina jen na povrchu, stačí kompozitní plomba - kolem 1 500 Kč. Pokud se prasklina prohlubuje, potřebujete korunku - od 6 000 Kč. Pokud už je nerv poškozený, přibývá kořenová léčba - celkem až 10 000 Kč. Čím dříve to vyřešíte, tím levnější to bude.
Může prasklina způsobit infekci?
Ano. Prasklina je jako díra, kterou bakterie vstupují dovnitř zubu. Pokud se dostanou k nervu, způsobí zánět. To může vést k abscesu - hnisu pod zubem. To může způsobit otok obličeje, horečku a dokonce se rozšířit do krve. To je vážné a vyžaduje okamžitou léčbu.
Co dělat, když mám prasklinu, ale nemám peníze na léčbu?
Nechte si to alespoň prohlédnout. V České republice existují zubní kliniky s programy pro snížené příjmy. Některé univerzitní kliniky v Brně, Praze nebo Ostravě nabízejí léčbu za podstatně nižší cenu. Nečekejte, až se zub zlomí - pak budete potřebovat něco mnohem dražšího. I jednoduchá kontrola může znamenat, že se vám podaří ušetřit tisíce.
Napsat komentář